CO BYLY VLASTNĚ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY

Jednalo se v podstatě o vojenské intervence, které svolával a vyhlašoval papež ve jménu kříže proti těm, které římsko-katolická církev považovala za nepřátele. Tyto papežské projekty měly za cíl christianizovat dobytá území. Křížové výpravy byly zprvu orientovány na Blízký východ (první vyhlásil papež Urban II. r. 1095 a poslední, devátá výprava do Svaté země, skončila vítězstvím muslimů r. 1272).
Na evropském kontinentu pokračovaly křížové výpravy válkami jak proti pohanům, tak proti křesťanským kacířům. Ve výpravách proti pohanům v Pobaltí na počátku 13. stol. se angažoval především Řád německých rytířů.
Zabíjení kacířů bylo současně žehnáno jako cestě do nebe a zároveň bylo povoleno na jejich území vše, co povede k jejich likvidaci. Pro ilustraci rukopis Vratislavský, vzniklý kolem roku 1488, píše o kardinálu Cesarinim, že „dávajíce jim požehnání, hříchův jim odpuštění, pekla i muk zbavení všem těm, kteříž by se v české krvi krvavili“.
První křížovou výpravou, vyhlášenou r. 1209 proti evropským kacířům, byla Albigenská křížová výprava a v letech 1284-85 se odehrála Aragonská kruciáta.

Posledními křížovými výpravami v Evropě bylo pět kruciát proti husitům.

Útok křižáků na Konstantinopol - Palma Le Jeune
Útok křižáků na Konstantinopol.
Palma Le Jeune

První křížová výprava (BITVA NA VÍTKOVĚ - 14.7. 1420)

První křížová výprava proti kališnickým Čechám byla svolána 1. března r. 1420 papežem Martinem V. a velení se chopil sám římsko-německý císař Zikmund Lucemburský. Největší intervenční armáda, která se dosud v Čechách soustředila, čítala zhruba 30 000 osob a naproti tomu Prahu bránilo na 9 000 mužů. Nakonec v kritické chvíli, kdy již křižáci pronikali do obranného srubu na hoře Vítkově bráněného údajně 26 muži a třemi ženami v čele s Janem Žižkou, přivedl kněz Vít Úpický na pomoc zástup selských cepníků a zhruba 50 střelců. Mohutný bojový pokřik znásobil sílu protiúderu a během jedné hodiny bylo rozhodnuto o výsledku celého tažení.14.7. 1420 vítězí nad křižáky husitské vojsko pod velením Jana Žižky v bitvě na Vítkově.

První kruciáta v Čechách skončila bitvou na pražském vrchu Vítkově  - Adolf Liebscher
První kruciáta v Čechách skončila bitvou na pražském vrchu Vítkově.
Adolf Liebscher

Druhá křížová výprava (BITVA U ŽATCE - 28.8. 1421)

Požehnání ke druhé křížové výpravě, která měla udeřit z několika stran,
a měla za cíl dobýt Prahu, dal 24. června 1421 římský kardinál Branda Castiglione. 28. srpna vtrhli křižáci pod velením Ludvíka III. do Čech ze západu a postupně obsadili Žlutice, Kadaň a Chomutov. Z východu, od Moravy, měl současně zaútočit, spolu s oddíly Albrechta Habsburského, Zikmund Lucemburský v čele uherského vojska, podporován ještě od Kladska Slezany, Lužičany a Míšeňskými. Před bezohledným drancováním Ludvíkových vojsk se mnoho obyvatel kraje uchýlilo za hradby husitské pevnosti Žatec, který byl křižáckými vojsky 10. září neprodyšně obležen. Zpráva o blížícím se husitském vojsku v čele s Janem Žižkou, způsobila paniku a dílo zkázy dokonal výpad žateckých obránců. 2. října se dala Ludvíkova vojska na kvapný ústup k zemské hranici. Tím skončila první fáze křížové výpravy, která však měla pokračování.
O potupném útěku říšských velmožů od Žatce se Zikmund dozvěděl
18. října v dobytém moravském Brumově. Proti dalšímu postupu křižáků ke Kutné Hoře, vytáhla spojená vojska pod velením Jana Žižky a za městem husité rozložili vozovou hradbu. Po útoku křižáků Žižka 22. prosince překvapivě ustoupil ke Kolínu, odkud však nečekaně 6. ledna 1422 zaútočil na nic netušícího a úspěchem ukolébaného nepřítele. V noci na 7. zapálili ustupující křižáci Kutnou Horu a po dvoudenním pronásledování byli dostiženi a poraženi v bitvě u Haber. Zbytky křižáckého vojska pak bránily Německý Brod, aby kryly králův ústup. 10. ledna husité město napadli a proti vůli Žižkově ho vyplenili. Troskám křižáckého vojska v čele se Zikmundem Lucemburským se podařilo uprchnout zpět na Moravu. Touto porážkou definitivně skončila II. křížová výprava.

Útěk křižáckého vojska  - Hugo Schűllinger
Útěk Zikmundova vojska od Kutné hory.
Hugo Schűllinger

Třetí křížová výprava (BITVA O KARLŠTEJN - PODZIM 1422)

Třetí křížová výprava byla vyhlášena kardinálem Brandou Castiglione na říšském sněmu v Norimberku na podzim r. 1422. Měla za úkol vyprostit z obležení hrad Karlštejn, který se pokoušeli dobýt Pražané, vedeni litevským knížetem Zikmundem Korybutovičem. Výprava do bojů z důvodu špatné organizace vůbec nezasáhla a po půlročním obléhání odtáhlo pražské vojsko od Karlštejna bez úspěchu samo. Část historiků ji pro její bezvýznamnost ve výčtu křížových výprav neuvádí.

Husité obléhají Karlštejn  - Věnceslav Černý
Husité obléhají Karlštejn.
Věnceslav Černý

Čtvrtá křížová výprava (BITVA U TACHOVA - 4.8. 1427)

Čtvrtá křížová výprava na potlačení kacířů v Čechách byla uspořádána z iniciativy kurfiřta, braniborského markraběte Fridricha Hohenzollerna. Papež Martin V. určil svým legátem na této výpravě anglického kardinála Henryho Beauforta a vrchním velitelem se stal trevírský arcibiskup Ota ze Ziegenheimu. Silné křižácké sbory vtrhly do Čech a oblehly 23.července Stříbro. Jakmile dolehly do křižáckého ležení před Stříbrem varovné zprávy o postupujícím husitském vojsku patrně v čele již s Prokopem Holým, došlo 3. srpna k chaotické změně pozic a k ústupu části vojsk od obléhaného Stříbra směrem k hranicím. Následujícího dne, 4. srpna 1427, i přes snahu velitelů o pozvednutí morálky zbylých křižáků před Tachovem, obrátil se zbytek armády na překotný útěk. Na bojišti tak husité zastihli jen opozdilce a tučnou kořist.

Papežský legát Jindřich z Beafortu se snaží zastavit prchající križáky po bitvě u Tachova 1427.
Papežský legát Jindřich z Beafortu se snaží zastavit prchající križáky po bitvě u Tachova 1427.

Pátá křížová výprava (BITVA U DOMAŽLIC - 14. 8. 1431)

Vrchním velitelem páté křížové výpravy se stal braniborský markrabě Fridrich a papežským legátem na výpravě z pověření papeže Martina V. se stal Giuliano Cesarini. Tato výprava skončila drtivým vítězstvím husitských vojsk pod velením Prokopa Holého právě v bitvě u Domažlic 14. 8. 1431, kdy husitská vojska přišla na pomoc obléhaným Domažlicím. (viz podstránka Bitva u Domažlic)

Útěk kardinála Cesariniho z bitvy u Domažlic - Mikoláš Aleš
Útěk kardinála Cesariniho z bitvy u Domažlic.
Mikoláš Aleš